Karta krále

V Luži je přítomnost židovských obyvatel doložena nejpozději od poslední čtvrtiny 16. století, v roce 1612 už zde stála první synagoga. Současná synagoga byla v Luži postavena kolem roku 1780. Synagoga prošla většími opravami v letech 1881 a 1935. Od 90. let převzala správu synagogy pražská židovská obec a v rámci průzkumu objektu zde byla v roce 1996 objevena zatím nejcennější česká geniza.

V Březnici žili Židé už zřejmě na konci 15. století. Synagoga postavená ve 20. letech 18. století v roce 1821 vyhořela, stejně jako půl města, byla však obnovena. V roce 1996 byla ze synagogy do Židovského muzea v Praze převezena geniza ze synagogální půdy.

Židovské osídlení je v Rychnově nad Kněžnou doloženo od poloviny 16. století. Stará synagoga z první poloviny 17. století byla v roce 1782 zničena požárem, nová, postavená v roce 1787, musela být v 19. a 20. století několikrát opravována. Přesto se na půdě synagogy dochovala geniza, z níž byla část v 90. letech a poté ještě v roce 2021 převezena do Židovského muzea v Praze.

Ve vesnické synagoze z první poloviny 19. století se dochovala cenná geniza, kterou pracovníci muzea díky vstřícnosti majitele nadvakrát vyzvedli, v roce 1997 a 2017.

V Holešově se Židé usadili snad už v polovině 15. století. V 18. a 19. století šlo o jednu z nejvýznamnějších moravských židovských obcí. První dřevěná synagoga shořela. Druhá synagoga, zvaná Stará či Šachova, byla postavena po roce 1559. V roce 1998 byly ze zdejší půdy vyzvednuty zejména cenné tisky. V roce 2022 vyzvedli pracovníci muzea ještě několik dalších genizových fragmentů.

Židé žili v Bezdružicích nejpozději od začátku 17. století, zdejší synagoga pochází z počátku 19. století. Drobný vzorek ze zdejší genizy se dostal do muzea v roce 1996.

Židé žili v Janovicích nad Úhlavou už od poloviny 15. století, ve větším počtu však až v první čtvrtině 18. století, kdy zde byla postavena synagoga (1723). Ta byla radikálně přestavěna v 50. letech 20. století.

Židovské obyvatelstvo je v Kdyni doloženo v roce 1724. Synagoga, která byla spojena se školou, pochází až z roku 1863. Nálezy z genizy jsou převážně mladšího data a do muzea se dostaly v roce 1997.

V Úsově je židovské obyvatelstvo doloženo nejpozději od poloviny 16. století. Ze sedmi rodin v roce 1564 jeho počet rostl až na 656 lidí v roce 1830. Synagogu z roku 1784 získala v 90. letech Židovská obec v Olomouci a započala s opravou stavby. Pozůstatky zdejší genizy se dostaly do Židovského muzea v Praze v roce 1996.

Židé žili ve Všeradicích od první čtvrtiny 18. století. V roce 1829 nahradila dřívější dřevěnou stavbu zděná synagoga. V roce 1928 rozhodlo představenstvo z důvodu nízkého počtu židovských obyvatel synagogu prodat.

V Neveklově je židovské osídlení doloženo před rokem 1618. První dřevěná synagoga shořela, druhá byla postavena 1657. V roce 1730 vyhořela a byla přestavěna v barokním stylu. Přestavována pak byla ještě po 1910. V roce 1999 byla vrácena pražské židovské obci.

Židé žili v Jičíně už od poloviny 14. století. Synagoga byla postavena roku 1773, po velkém požáru v roce 1840, který postihl celé město, byla opravena a přestavěna. Budova byla revitalizována v rámci projektu 10 hvězd mezi léty 2010 a 2014.

Židé žili v Brandýse nad Labem nejpozději od počátku 16. století, synagoga zde byla už v roce 1559. Většího významu však obec nabyla až v 18. století. Dnešní budova synagogy byla dostavěna v roce 1829 poté, co vyhořela předchozí synagoga. Budova byla revitalizována v rámci projektu 10 hvězd mezi léty 2010 a 2014.

Židé žili v Dambořicích nejpozději od počátku 17. století. Synagoga byla postavena roku 1769 po velkém požáru, při němž shořela předchozí synagogální stavba. Roku 1807 musela být synagoga po dalším požáru opět opravena. Velké škody působily v Dambořicích také povodně. Synagoga byla zbořena roku 1948, v obci je však dochována budova školy.

V původně židovském kupeckém domě ve Spáleném Poříčí byla objevena soukromá geniza, obsahující zejména osobní dokumenty Joachima Löwitha. V roce 2015 se tyto dokumenty dostaly do péče Židovského muzea v Praze.

Nejstarší zmínka o židovském obyvatelstvu v Lošticích je z roku 1544. Ze druhé poloviny 16. století zřejmě pocházela první dřevěná synagoga, asi o sto let později pak další. Zděná synagoga byla přestavěna do současné podoby v roce 1806. V 80. letech 20. století byla při stavebních úpravách téměř zničena geniza z půdy synagogy, někdo z místních však část zachránil a předal do místního muzea. Odsud ji převzalo sdružení Respekt a tolerance a roku 2022 předalo do Židovského muzea v Praze.

Židé se v Kojetíně usazovali od poloviny 15. století. Synagoga je zde zmíněna poprvé v souvislosti s přestavbou roku 1614. Stavba několikrát vyhořela a byla přestavována. V současnosti patří Církvi československé husitské.

Ve Slavkově žili Židé už v roce 1343. Synagoga z roku 1858 byla postavena místě starší budovy a prošla rekonstrukcí v letech 1994–1998.

V Kasejovicích žili Židé nejpozději od druhé poloviny 16. století. Už v 17. století snad měli modlitebnu, po roce 1730 pak byla postavena uprostřed židovské čtvrti nejspíš dřevěná synagoga. Zděná stavba snad z roku 1763 vyhořela a byla na konci 18. století přestavěna. Předměty ze synagogy, včetně genizy, se dochovaly díky zakladateli místního muzea Václavu Mentbergerovi. V roce 2015 je získalo Židovské muzeum v Praze.

Synagoga v Pňovanech sloužila po roce 1945 jako hasičská zbrojnice a je velmi zchátralá. Díky majiteli se podařilo zaznamenat zbytky genizy na půdě a muzeum získalo část genizových fragmentů v roce 2022.